Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

gamarka 

14/143 Henrieta: ve výběhu, na pastvinách a okolo stáje

75 fotek květen 2011 až duben 2013 - zobrazení
otec: Quoniam IV
matka: JČ 744 Havárie po Havax
plemeno: český teplokrevník
barva: bělouš

datum narození: 28. květen 1993
datum úhynu: 28. srpen 2013

fotky pořízené: Nové Dvory a Haklovy Dvory (pastvina a JK České Budějovice)
fotky focené: tymon (Kristýnka)

Opět jsem byla nucena rozloučit se s Tebou, příteli….

Opět jsem byla nucena Ti říci sbohem….

Opět jsem byla nucena vidět, jak odcházíš do svobodného stáda. Tam, kde Tě už nikdo nikdy nechytí a Ty budeš navždy volná….

Když jsem Tě poznala, byla jsi hubená a psychicky zdeptaná a v očích byla vidět rezignace, proti všem lidem… Pamatuju si, jak si volala kamaráda, který odcházel a pak…. Našla jsi nejlepší kamarádku v té malé hnědé vzteklé klisně, která Tě nechtěla ani vidět, ani Tě nechtěla přijmout, možná že se bála o služku, kterou do teďka měla pro sebe…. Tehdy jsem od Vás odcházela s pocitem, že si navzájem roztrháte občanky (modré průkazy), ale ráno, jsem našla dvě největší kamarádky, které se pásly svorně bok po boku a tvářily se, jako by se znaly od narození….

Tehdy jsi dostala novou kamarádku, parťáka, osobního ochránce a hlavně opět chuť do života, postupně ses zpět naučila si vydobýt všechno, co si chtěla…. Co sis myslela, že Ti patří…. Vzpomínám, kolikrát jsme se pošťuchovali, jak jste si navzájem "kradly" krmení, jako by ta druhá měla něco lepšího.

Vzpomínám na chvíle, které jsem strávila s Tebou, vzpomínám na čas, kdy jsme chodily na procházky i na vyjížďky všechny tři spolu, jak jste spolu kolikrát blbly a závodily mezi sebou a mě nebraly v potaz, že sedím zrovna na jedné z vás a nechci letět s větrem o závod i na ty chvíle, kdy ses rozpomněla na louce, po boku Macíček a jejího valáška Corála, že se dá i vyhazovat a sázela jsi mi jednoho hrba za druhým a my si z toho dělaly srandu. Vzpomínám na ty chvíle, na ty překrásné chvíle, které nikdy nezapomenu…. A také si vzpomínám i na tu hroznou a osudnou chvíli….

…. kdy mi zazvonil telefon a já už tušila, že je něco špatně. Když jsem se dozvěděla ten hrozný verdikt, srdce mi říkalo, že to nemůže být pravda, že to je jen špatný vtip. V hlavě jsem věděla, že to je pravda a v duchu jsem sváděla krutý boj. Uvědomila jsem si poslední slova modlitby a připomněla jsem si, jak moc Tě to asi musí bolet, jak moc musíš trpět. Musela jsem rozhodnout za Tebe…. Příteli, kdyby si věděla, jak moc to rozhodnutí bolelo a stále bolí. Přesto jsem to viděla jako Tvoje vysvobození.

Měla jsi u sebe všechny ty, kteří Tě milovali a pro které jsi něco znamenala Ty. Měla jsi u sebe i tu malou hnědou a věčně věků protivnou a vzteklou a Tvoji nejlepší kamarádku, až do úplného konce…. Srdce stále pláče pro Tvou ztrátu, pro Tvůj předčasný odchod. Jen mohu pevně věřit, že jsem Ti na "stará" kolena zajistila všechno, co jsi mohla mít celý život, jen doufám, že jsi byla v mé (a nejen v mé, nesmím opomenout i na Petra, které ses také vryla do srdce) péči spokojená a šťastná. Věřím, že jsi díky Sindy i mé maličkosti získala opět svoji hrdost a důstojnost. Doufám, že jsi byla spokojená a že mě tam někde na druhé straně slyšíš…. Že víš, jak moc jsem Tě měla ráda a věřím, že také víš, že kdyby to jen trošku víc šlo, dala bych cokoliv, aby ses uzdravila…. Ale teď a v této chvíli mi nezbývá než Ti říci sbohem PŘÍTELI….
reklama
Vytvořte z tohoto alba:

Komentáře

přidat komentář

Jste na konci alba

Sdílet album

Další alba autora
Podobná alba

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron